Je za mojí osobní zkušeností také něco měřitelného?
V minulém díle jsem slíbila, že vás vezmu do zákulisí vědy. Pro spoustu lidí je totiž představa, že si prsty poklepáváte na obličej a tím tlumíte úzkost nebo čistíte podvědomé bloky, stále těžko stravitelná. Sama jsem po patnácti letech studia nevědomí a energetických souvislostí potřebovala vidět, jak se tyto hluboké pravdy potkávají s moderní medicínou.
Proto jsem 20. března 2021 seděla u obrazovky a sledovala celosvětové EFT International Symposium v Londýně. Všude kolem zuřil covid, všechno se narychlo přesouvalo do online prostoru a pro organizátory to byla obrovská premiéra. Mezinárodní přehlídka neurovědců, klinických psychologů a psychiatrů z celého světa, kteří předkládali zajímavé důkazy a snímky z magnetické rezonance.
A hned na začátku se postaral o dokonalou, živou ukázku stresu jeden z hlavních řečníků – uznávaný americký klinický psycholog Dr. David Feinstein.
Když selže technika v přímém přenosu
Představte si to: jste online a máte přednášet o pilířích EFT tisícům lidí po celém světě, kteří vás sledují živě. Dr. Feinstein se s úsměvem objevil na obrazovce, všechny pozdravil a zahlásil: „Ahoj, tady jsem a teď vám pustím svou prezentaci, kterou jsem si pro vás připravil.“
Následovala chvilka ticha. A pak další.
Po chvíli technických zmatků přišlo zjištění, které by spolehlivě zastavilo srdce každému přednášejícímu: prezentaci, kterou s předstihem odeslal, v Londýně na režii prostě nemají. Dr. Feinstein to musel řešit v přímém přenosu. Sledovali jsme, jak se vteřinu po vteřině hrabe ve svém počítači, snaží se soubor najít a nakonec se mu prezentaci nějakým zázrakem podařilo spustit z vlastního desktopu.
Ta úleva na jeho tváři byla hmatatelná. A víte co? Já tu úlevu cítila taky. Úplně jsem vnímala, jak se to napětí v jednu sekundu uvolnilo. Domnívám se, že spolu se mnou si stovky lidí z celého světa, kteří seděli u monitorů a drželi mu palce, v ten moment sborově vydechly: „Bože, to muselo být strašný…“
Tak přesně takhle může vypadat stres. Okamžik, kdy mozek vyhodnotí situaci jako ohrožení a spustí stresovou reakci, jejíž součástí může být i zvýšené uvolňování kortizolu. Dovedu si představit, že podobný poplach v tu chvíli prožíval nejen Dr. Feinstein, ale i pořadatelé v Londýně. Napětí jsem cítila i já, přestože jsem jen seděla u obrazovky. A předpokládám, že podobně na tom byla řada dalších diváků.
Tím se dostáváme k něčemu klíčovému: nemusíte to být přímo vy, kdo je v krizi. Stačí, když se v situaci, kde vládne napětí, jen pasivně nacházíte. Stáváte se pasivním nasávačem stresu. Vaše nervová soustava není imunní vůči okolí, protože všechno je propojené se vším.
A já vám postupně odkryji, jak moc nás to ovlivňuje a co se s tím dá dělat – například právě za použití techniky EFT.
Amygdala: Poplachový hlásič v naší hlavě
Proč nám buší srdce a svírá se žaludek, i když si rozumově říkáme, že o nic nejde?
Jednu z důležitých rolí hraje amygdala – drobná párová struktura hluboko v mozku. Zjednodušeně si ji můžeme představit jako poplachový hlásič, který pomáhá rozpoznávat možné ohrožení a spouštět obranné reakce těla.
Náš hlásič se ale může rozeznít i při uzávěrce v práci, hádce nebo trémě. Reaguje také na to, co máme spojené s předchozí nepříjemnou zkušeností. Amygdala totiž spolupracuje s dalšími částmi mozku na zpracování emocí a emočně významných vzpomínek.
Proto někdy pouhé „uklidni se“ nestačí. Rozumově situaci chápeme, ale tělo stále prožívá poplach.
Na sympoziu mě zaujala Peta Stapleton z australské Bond University, která představila probíhající výzkum účinků EFT pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). Výsledky tehdy ještě nebyly k dispozici, ale avizovala jejich brzké zveřejnění.
V roce 2022 pak vyšla studie, v níž se svými kolegy sledovala mozkovou aktivitu lidí s chronickou bolestí před šestitýdenním programem EFT a po něm. Výsledky ukázaly změny v propojení některých mozkových oblastí souvisejících se zpracováním bolesti.
Výsledky tohoto výzkumu mě zaujaly také proto, že se s úlevou od bolesti setkávám ve své praxi. Někteří klienti po EFT popisují zmírnění bolesti či dokonce úplné vymizení obtíží. A podobnou zkušenost mám i já sama, například při bolesti zubu či lokte. Jsou to osobní zkušenosti – samy o sobě neříkají, co přesně úlevu způsobilo. Právě proto mě zajímá, co o účincích EFT postupně zjišťuje výzkum.
Důkaz snížení stresu: Pád stresového hormonu ve slinách
Uznávaný vědec Dr. Dawson Church, Ph.D., vedl randomizované kontrolované studie zaměřené na biochemii stresu.
Měřil hladinu kortizolu odběrem ze slin lidí před a po terapii. Výsledky překvapily i samotné lékaře. Zatímco u lidí, kteří hodinu pouze odpočívali nebo byli na podpůrném rozhovoru, klesl kortizol jen o 14 %, skupina, která hodinu praktikovala EFT ťukání, zaznamenala propad kortizolu ve slinách v průměru o 24,39 %.
Vedle subjektivně popisované úlevy tak studie zaznamenala i měřitelný pokles hladiny kortizolu.
Proč sebeuklidňování někdy nestačí?
Možná to znáte sami. Když vás přepadne úzkost, váš racionální mozek přesně ví, že se nic neděje. Říkáte si: „Klid, o nic nejde.“ Jenže srdce buší, žaludek je sevřený a ruce se třesou. Proč? Protože emoce je uzamčená v těle a v podvědomí. A tělo mluví jiným jazykem než logická mysl.
EFT je tak efektivní právě proto, že je to somaticko-kognitivní metoda. Spojuje psychologické zaměření na problém (mysl) s fyzickým poklepem na tělo. Je to jako klávesová zkratka F5 pro vaši nervovou soustavu. Nahodí systém přímo tam, kde vznikl zkrat – v propojení mysli a těla. Síla této metody je zdá se ale daleko větší.
O tom, co lze s touto technikou řešit třeba v místech válečných konfliktů či katastrof, kde je velmi omezená lékařská péče, psychologická pomoc či finance, se dočtete v dalším článku: Odolnost pro komunity – a proč chci techniku EFT dostat do škol a mezi mladé lidi.
