K tomuto článku mě inspiroval včerejší dotaz v mé uzavřené skupině Znám své emoce, vím, kdo jsem. Zněl takto:
Dobrý den, mám dotaz na Moniku. Věta:
Je strašně těžké přestat lhát sám sobě, je přesvědčení/afirmace? A pokud ano, dá se to nějakým způsobem z mozku odebrat?
Děkuji za odpověď
Ano, je to přesvědčení, jedná se dokonce o přesvědčení velmi neprospěšné. Byť se to nezdá a možná to na první dobrou nevypadá, může nás takováto prostá větička srážet na kolena a bránit nám v uzdravení, zlepšení vztahů či finanční prosperity.
A samozřejmě, že nástroje existují. Jedna z možností je například technika emoční svobody zvaná EFT, která toto přesvědčení dokáže uvolnit. Člověk si pak bude moci nalít čistého vínka a přestat si namlouvat, že ta dosavadní kaluž je perfektní nápoj. Jinými slovy přestane si lhát a bude to meteleskum bleskum.
Pokud vás to zajímá nebo se vás to týká, přihlaste se k nám do uzavřené skupiny Znám své emoce, vím, kdo jsem. Můžete se naučit jak na to. P.S. Účast je zdarma.
Řekli byste třeba někdy o sobě na veřejnosti, poslyš, jsem lhář. Já si tak lžu. To by se asi všichni divili co?
Tohle asi nikdo z nás dobrovolně neudělá, ale přestat si lhát je těžké. to tvrdíme o sto šest.
Když se na to podíváte tak tvrzení: přestat lhát si je těžké, je skoro stejné, jako když řeknete : přestat být Pinocchio je těžké.
Ano, pokud je těžké si přestat lhát, tak to znamená, že jsem prostě Pinocchio, který lže a ještě navíc říká, že má problém přestat.
Možná vás ani nebaví být Pinocchio, jenže vy nevíte, kým byste se namísto Pinocchia stali. A ta nejistota je děsivější než současné lhaní.
A tak raději zůstane Pinocchiem. A aby vás to tolik netrápilo, tak to vyřešíte tak, že se začnete utvrzovat v tom, že změna je těžká. A ani se nenadějete, že se vám to tvrzení dostane pod kůži. Takže ho říkáte a ani o tom nevíte.
Co se ale ve skutečnosti děje a jaké to má dopady?
Asi jste slyšeli, že slovo má svoji sílu a že by tedy bylo dobré vážit slova. Pokud tvrdíme něco, co nás omezuje, vytváříme si kolem sebe něco jako pomyslné hradby, přes které není nikam vidět.
Takováto energie neprospěšného názoru nás obklopí a nedovolí nám vidět nic jiného než důkazy, které nás budou utvrzovat v tom, co tvrdíme.
Vždyť je to logické. Předtavte si, že stojíme na svém malém dvorku, kde to není úplně ono. Kolem jsme si vystavěli zeď svého přesvědčení, že s tím nemůžete nic dělat.
Osvěta z venku k nám nedolehne. Naše přesvědčení je jako betonová zeď a potvrzuje nám to, co tvrdíme, tedy to, že je to těžké změnit.
Jenže jsme to my, kdo to tvrdí. Slyšíte TVRDÍ. My to každým opakováním děláme ještě tvrdší!!!
A v důsledku toho se staneme zatvrzelými. Flexibilita 0. Máme své tvrzení je to těžké, takže to nejde změnit a tak nemusíme ani nic dělat.
což by bylo fain, kdyby nám to přineslo klid a pohodu.
Jenže namísto toho narůstá vnitřní napětí a nespokojenost a dost možná se to projeví na našem zdraví, financích nebo partnerském vztahu.
Pokud je to váš případ, zbořte tu zeď a přestaňte si nalhávat, že to nejde.
Co kdyby to to šlo ?
