Jsou tady děti s poruchami pozornosti, děti s dyslexií, dyspraxií a jinými dys…dys…dys… Maminky takovýchto dětí jsou z toho šedivé, lítají od čerta k ďáblu, aby jim někdo jejich ratolesti opravil, přitom zapomínají na to podstatné.
Na sebe.
Takováto maminka se pak může rozkrájet, ale díky tomu jak je uštvaná, láskyplnou energii nevykřeše ani zaboha.
S dítětem obíhá disciplíny podle stanovených pravidel a doufá, že tím je to vše vyřešené.
Jenže není. Zůstává tady důležitá složka, která se neřeší a tou je matka.
Maminka, kterou souží pocit viny, dělá si výčitky za to či ono, nedokáže být v klidu. Ani když jí někdo dítě pohlídá. Neustále se jí vyplavují stresové hormony a její systém je v bojové pohotovosti.
Dítě tuto energii vnímá. Aniž si to maminka uvědomuje, působí na rodinné prostředí dysharmonicky. A tak má dítě jeden problém navíc. A tím je energetické pole mámy. Jinými slovy to, co matka uvnitř cítí i přestože se to snaží popřít, působí negativně na celou rodinu.
Léčivé pole matky
Před dvěma lety jsem si za tímto účelem provedla svoji soukromou studii. Do projektu se zapojily matky dětí, které pro své dítě vyhledaly péči Bc. Daniely Hartlové, experta na neurovývojovou stimulaci dětí.
Projekt jsem nazvala Léčivé pole matky. Mým cílem bylo si ověřit, jak moc může emoční nastavení matky ovlivnit chování dítěte.
Výsledky jednoznačně potvrdily, že matka je alfa a omega a pokud se zlepší emoční nastavení matky má to vliv nejen na dítě, jeho zdravotní stav, ale i na ostatní členy rodiny.
Ověřila jsem si, že jakmile se stav maminky stabilizoval a zmizely negativní emoční pocity, které v souvislosti s dítětem měla, uklidnila se. Situaci začala vnímat v širších souvislostech. Bez stresu.
Dítě začalo lépe spolupracovat, komunikovat a rychleji se uzdravovalo. Vylepšil se i vztah partnerský.
S čím maminky přicházely:
Musím se věnovat synovi. Nesmím se zabavit, když on se nudí. “Pokazila“ jsem synovi život.
Pocit viny za zdravotní stav dcery.
Nenávist k sobě. Nemám se ráda. Vztek.
Zkazila jsem život svému partnerovi. Naše dítě je porouchané. Stud. Lítost. Smutek.
Aby si něčeho člověk mohl vážit, musí trpět.
Stydím se, že jsem řekla, že nechci být matka.
Musím vyléčit své dítě, jinak nebudu šťastná. Zoufalství. Bezmoc.
Závislost na dítěti. Stud. Vztek.
Přebírání zodpovědnosti za druhé. Neumím si stanovit hranice.
Neumím říkat ne.
Strach z lidí.
Neumím zastavit, nemůžu odpočívat, musím pořád něco dělat. Pocit viny, že se flákám.
Nestíhám, nezvládám čas. Stud a lítost, strach o dítě.
Přesvědčení a emoce spolu úzce souvisí. Naše myšlenky se vytváří na základě toho, jak se cítíme a taky obráceně. Pozitivní myšlenky spouští pozitivní emoce. Negativní ty záporné.
Většinou si svých negativních přesvědčení nejsme vědomi, na sezení je identifikujeme a prostřednictvím speciální techniky uvolníme.
To stejné je v případě nějakého emočního prožitku, který bychom si přály nastavit jinak. I přestože se vám to zdá nemožné, přenastavit to lze. Jen je potřeba vědět jak. Já to vím a ráda vás to taky naučím.
Vedu klienty k samostatnosti. Nikdo nás s emocemi pracovat neučil a přesto, je to to nejdůležitější co ovlivňuje naše zdraví a vztahy. Pokud máte pocity viny, lítosti, smutku, strachu, obav či jiné emoce, která vám brání ve štěstí, najděte si experta, který se na techniky emoční svobody specializuje.
Po změně se rozšíří váš úhel pohledu. To co vás trápilo, vás přestane trápit. Realita se sice nezmění, ale vaše vnímání ano. A o to v technice emoční svobody jde. O to, jak situaci vnímáte.
Proč si zakazovat radost, když je jiný nešťastný? K čemu je to dobré? Pomáhá to tomu nešťastníkovi? Nepomohlo by mu více vidět vedle sebe spokojeného jedince?
Hledejte co nejvíce zkušeného odborníka. To jestli je pro vás vhodný poznáte nejlépe sami, už když mu zavoláte.
